|
|
Lokalizace maternálních RNA ve vajíčcích a časných embryích
Šimková, Kateřina ; Šindelka, Radek (vedoucí práce) ; Frolíková, Michaela (oponent)
Určení stavby tělního plánu díky asymetrickému rozložení maternálních RNA a proteinů bylo studováno u mnoha živočišných druhů. Během oogeneze si živočichové vytváří zásoby těchto RNA a proteinů, které využívají pro regulaci embryonálního vývoje, a to až do znovuzahájení transkripce z embryonálního genomu. V této diplomové práci jsem se věnovala především identifikaci asymetricky rozmístěných RNA v časných embryích obojživelníka Ambystoma mexicanum, které stojí za určením animálně-vegetativní osy. V druhé části mé práce jsem se také pokusila identifikovat asymetricky rozmístěné RNA ve 2 a 4 buněčném embryu, které by mohly stát za určením dalších tělních os - dorzo-ventrální a levo-pravé. Pomocí RT-qPCR tomografie se mi úspěšně podařilo stanovit lokalizační profil vybraných maternálních RNA podél A-V osy a v jednotlivých blastomerách 2 a 4 buněčného embrya. Dále se nám pomocí RNA-seq podařilo získat celkový obraz transkriptomu časných embryí, který nám ukázal, že se během časného vývoje odehrává řada změn. Tyto události jsem rozdělila do tří kategorií: relokalizace RNA, syntéza RNA před aktivací embryonální transkripce a degradace RNA v časném vývoji. Zajímavé zjištění bylo odhaleno ve skupině RNA degradovaných během časného vývoje, která obsahuje řadu genů, které mají u Xenopus laevis a dalších...
|
|
|
Role integrinů během přípravy gamet k oplození a jejich vzájemné interakce
Foldynová, Veronika ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Integriny jsou heterodimerní transmembránové glykoproteiny, které představují velkou sku- pinu receptorů buněčné adheze podílející se na interakcích buněk, buňky a extracelulární matrix a interakcích buňky s patogenem. V současné době je u savců známo 24 různých inte- grinových heterodimerů. Podílejí se na široké škále procesů jako je imunitní odpověď, řízená migrace lymfocytů, agregace krevních destiček, také při hojení ran, buněčné diferenciaci, migraci, proliferaci a samotném přežití buněk. Integriny byly detekovány i na germinálních buňkách a dnes je známé, že hrají důležitou roli i v reprodukčních procesech jako je oplození, implantace embrya a embryonální vývoj. Hlavní náplní této bakalářské práce je seznámení s integriny z pohledu reprodukce, fyziologie integrinů, výskytu a lokalizace jednotlivých pod- jednotek u samčích a samičích gamet savců. Významná část práce je věnována diskuzi role integrinů u gamet, a to jak během maturačních procesů (dozrávání vajíčka ve vaječníku, kapacitaci a akrozomální reakce spermie), tak i při migraci spermie, tvorbě oviduktálního rezervoáru i jejich přímé a nepřímé zapojení do vazby a fúze gamet při oplození. Klíčová slova: integriny, spermie, vajíčko, fúze, oplození
|
|
|
Gametogeneze a oplodnění u člověka
Crhová, Michaela ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Cílem bakalářské práce je seznámení se s tématem gametogeneze a oplodnění u člověka. Byla provedena rešerše dostupné literatury. Práce stručně vysvětluje buněčný cyklus a typy buněčného dělení. Zaměřuje se především na meiózu neboli redukční dělení, které je nezbytnou součástí pohlavního rozmnožování a zajišťuje přežití druhu. Detailně popisuje průběh tohoto dělení a vysvětluje mechanismus vzniku geneticky odlišných buněk. Buňky vznikající meiózou se nazývají gamety, jinak označované jako zárodečné buňky. Jejich produkce je základní podstatou pohlavního rozmnožování. Předkládaná práce přibližuje téma v kontextu evoluční biologie a vysvětluje jeho význam pro život na Zemi a pro přežití druhu. Hlavním tématem práce je vznik a dozrávání zárodečných buněk u člověka. Pro tento proces se běžně používá termín gametogeneze. Poskytuje ucelený popis pohlavního systému obou pohlaví a postupného dozrávání zárodečných buněk v gonádách až po vznik zralých pohlavních buněk u muže a ženy. Věnuje se stavbě obou gamet - spermie i vajíčka a významu jejich jednotlivých částí pro správný průběh oplodnění. Rozebírá jednotlivé cykly umožňující dozrávání ženských pohlavních buněk a jejich vzájemnou provázanost. V kontrastu k této periodicitě je dále vysvětleno plynulé dozrávání pohlavních buněk u muže. Práce poskytuje...
|
|
|
Role integrinů během přípravy gamet k oplození a jejich vzájemné interakce
Foldynová, Veronika ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Integriny jsou heterodimerní transmembránové glykoproteiny, které představují velkou sku- pinu receptorů buněčné adheze podílející se na interakcích buněk, buňky a extracelulární matrix a interakcích buňky s patogenem. V současné době je u savců známo 24 různých inte- grinových heterodimerů. Podílejí se na široké škále procesů jako je imunitní odpověď, řízená migrace lymfocytů, agregace krevních destiček, také při hojení ran, buněčné diferenciaci, migraci, proliferaci a samotném přežití buněk. Integriny byly detekovány i na germinálních buňkách a dnes je známé, že hrají důležitou roli i v reprodukčních procesech jako je oplození, implantace embrya a embryonální vývoj. Hlavní náplní této bakalářské práce je seznámení s integriny z pohledu reprodukce, fyziologie integrinů, výskytu a lokalizace jednotlivých pod- jednotek u samčích a samičích gamet savců. Významná část práce je věnována diskuzi role integrinů u gamet, a to jak během maturačních procesů (dozrávání vajíčka ve vaječníku, kapacitaci a akrozomální reakce spermie), tak i při migraci spermie, tvorbě oviduktálního rezervoáru i jejich přímé a nepřímé zapojení do vazby a fúze gamet při oplození. Klíčová slova: integriny, spermie, vajíčko, fúze, oplození
|
|
|
Molekulární podstata penetrace spermií a jejich membránové fúze s oocytem v rámci oplození u savců
Klimková, Veronika ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Frolíková, Michaela (oponent)
Oplození je proces skládající se z mnoha kroků, které na sebe musejí navazovat a doplňovat se. Spermie jsou schopny oplození až po kapacitaci, hyperaktivaci a po spuštění akrozomální reakce. Vajíčka obklopená kumulárními buňkami naopak vysílají signály k aktivaci a orientaci spermií. Tato práce je zaměřena na nejnovější poznatky rolí kumulárních buněk, tedy tvorbu chemoatraktivních látek a zdali kumulární buňky spouštějí akrozomální reakci po navázání nově objeveného proteinu NYD-SP8. Zdá se, že progesteron indukuje akrozomální reakci a že je nejlepším chemoatraktantem vylučovaným kumulárními buňkami. Dále se zde zabývám fúzí cytoplazmatických membrán spermie a vajíčka, kde jsou potřebné povrchové proteiny jako je Juno a IZUMO1. Klíčová slova: fúze membrán, kumulární buňky, akrozomální reakce, chemotaxe, spermie, vajíčko, oplození
|
|
|
Role tetraspaninových sítí při interakci a fúzi spermie a vajíčka
Černá, Pavlína ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Petelák, Aleš (oponent)
Fúze spermie a vajíčka je klíčovým momentem oplození, o který se naprosto zásadním způsobem zasazují proteiny superrodiny tetraspaninů, jejichž interakce umožňují vzájemnou interakci gamet a jejich následnou fúzi. Tetraspaniny jsou transmembránové proteiny velikosti 25-50 kD, jejichž různí členové se nacházejí ve většině savčích buněk. Jejich specifitou jsou čtyři transmembránové domény, obsahující klíčové aminokyselinové zbytky, které jim udávají jejich funkci. Podstatným znakem tetraspaninů je jejich schopnost laterárního uspořádání membrány, jež docilují rozsáhlými komplexy s dalšími proteiny, s nimiž utvářejí tzv. tetraspaninovou síť. Interakce s dalšími proteiny a tetraspaniny je důležitá pro buněčnou adhezi k extracelulární matrix, adhezi k jiným buňkám a hrají roli v přenosech signálu. Tato bakalářská práce má za cíl popsat a shrnout úlohu tetraspaninových sítí při fúzi vajíčka a spermie, obecné seznámení s tetraspaniny, jejich strukturou a funkcemi v buněčných procesech a především interakcemi vedoucími k tvorbě tetraspaninových sítí, jež jsou klíčovým bodem při oplození. Součástí bude popis samotného procesu oplození a proteinové interakce a změny, které tomuto ději předchází. Formou rešerše budou uvedeny nejnovější poznatky daného tématu z pohledu reprodukční biologie.
|
|
| |
|
|
Exkrečně-sekreční proteiny obratlovčích stádií schistosom v kontextu jejich biologie
Konečný, Lukáš ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kašný, Martin (oponent)
Krevní motolice čeledi Schistosomatidae jsou původci vážného onemocnění lidí i teplokrevných zvířat. Lidská schistosomóza postihuje přes 258 miliónů lidí. Nejzásadnější patologické projevy tohoto onemocnění nejsou způsobeny dospělými červy, ale reakcemi na antigeny vajíček, která zůstávají uvězněna v tkáních. Všechna stádia těchto parazitů uvolňují tzv. exkrečně-sekreční produkty, jejichž podstatnou část tvoří proteiny a složení těchto produktů je do jisté míry druhově a stádiově specifické. Tyto látky mají mnoho funkcí, které hrají roli pro úspěšný přenos parazita a ovlivňují jeho interakce s hostitelem. Různé přístupy ke sběru a analýze těchto molekul nemusí vždy přesně odrážet sekreční procesy in vivo, jelikož vždy využívají in vitro technik. Výzkumem těchto vylučovaných látek bylo odhaleno mnoho mechanismů, jakými parazit úspěšně moduluje imunitní systém hostitele a uniká před ním. Přesto, že bylo mnoho těchto molekul označeno za potenciální kandidáty na vývoj vakcíny, dostatečně účinná vakcína stále nebyla vyvinuta. S obrovskými technologickými pokroky pro identifikaci těchto proteinů je toto téma stále aktuálnější. Tato práce se věnuje složení exkrečně-sekrečních produktů obratlovčích stádií schistosom a významu jednotlivých složek pro jejich biologii. Klíčová slova: Schistosoma,...
|
|
|
Biologie rozmnožování u raků
NIKSIRAT HASHJIN, Hamid
Byla popsána ultrastruktura spermií u šesti druhů raků. Akrozomální komplex je lokalizován v přední, kdežto jádro se nachází v zadní části buňky. Akrozomální komplex je tvořen dvěma hlavními částmi, kterými jsou tělo a subakrozomální zóna. Tělo akrozomu má tvar obrácené misky a je tvořen třemi vrstvami lišícími se svou hustotou a obsahem paralelních vláken. Subakrozomální zóna zaujímá centrální část komplexu a je rozdělena do dvou oblastí s rozdílnou elektrodenzitou. Spermie raka pruhovaného Orconectes limosus byla popsána vůbec poprvé a u spermií raka červeného Procambarus clarkii byl nově nalezen i hrot na vrcholu vlastního akrozomu. I přes dobře zachovanou obecnou strukturu a podobnost spermií studovaných raků byly nalezeny rozdíly v rozměrech akrozomu, které tak mohou být využité pro odlišení jednotlivých druhů. Dále byla popsána a porovnána ultrastruktura spermií a stěny spermatoforů raka bahenního Astacus leptodactylus a to ve třech stádiích: ihned po ejakulaci, po páření a po uvolnění spermií ze spermatoforů. Račí spermatofory jsou tvořeny masou spermií obalených třívrstevnou stěnou. Po páření se zvětšuje šířka vnější stěny spermatoforu. Matrix střední vrstvy začíná být retikulovaný a granule uvnitř této vrstvy uvolňují svůj obsah. Vlákna ve vnitřní vrstvě se rozkládají na malé částice. Zvětšuje se extracelulární kapsule a objevuje se volný prostor mezi spermií a touto kapsulí. Plocha plazmatické membrány se zvyšuje zvrásnění svého povrchu a změnami, které vedou k tvorbě vícevrstvé struktury na přední části akrozomu. Hustota subakrozomální zóny se zvyšuje v blízkosti těla akrozomu. S nástupem ovulace jsou stěny spermatoforu rozpuštěny působením sekretu ze žláz na zadečku samice. Poté dochází k eliminaci extracelulární kapsuly, plazmatické membrány a membránové lamely. Subakrozomální zóna ztrácí svou elektrodenzitu a zatahuje se. Z nejvnitřnější vrstvy akrozomu je uvolněn materiál s vysokou elektrodenzitou a vlákny, které spolu na vrcholu akrozomu vytvářejí rozložitou strukturu. Nejdůležitější změny jsou pozorovány v subakrozomální zóně. Tyto mohou hrát klíčovou roli při oplodnění vajíčka. Rovněž morfologické změny spermie po propuštění extracelulární kapsuly, zejména tvorba rozložité struktury z materiálu s vysokou elektrodenzitou a vláken mohou hrát roli v navázání spermie s vajíčkem raků, jejichž spermie jsou nepohyblivé.
|
|
|
Morfologická analýza vajíček tasemnic řádu Diphyllobothriidea
LEŠTINOVÁ, Kateřina
Řád Diphyllobothriidea je unikátní skupinou tasemnic. Mají široké spektrum definitivních hostitelů, zahrnující všechny skupiny tetrapodů, včetně člověka. Rozšíření je téměř globální. Vyskytují se nejen v sladkovodních a mořských ekosystémech, ale i na souši. Diagnostika diphyllobothriidů je velmi složitá. Studování morfologie vajíček by mohla diferenciální diagnostiku ulehčit. Kromě tvaru a velikosti vajíček může hrát klíčovou roli také charakter povrchu vajíček. Pro studii struktury povrchu jsme použila skenovací elektronový mikroskop (SEM). Byly provedeny experimentální nákazy křečků a dobrovolníka. Vajíčka z těchto nákaz byly analyzována. Byl dokumentován proces líhnutí koracidia.
|
host ::
RSS.